|
|
HPLC evaluation of tyrosine and its metabolites
Michailellis, Panagiotis ; Kastner, Petr (vedoucí práce) ; Kučera, Radim (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a farmaceutické analýzy Autor: Panagiotis Michailellis Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Petr Kastner, Ph.D. Název diplomové práce: HPLC hodnocení tyrosinu a jeho metabolite Tyrosin je důležitým prekurzorem katecholaminů, tedy dopaminu, norepinefrinu (noradrenalin) a adrenalinu (adrenalin). Jsou to neurotransmitery a hormony, klíčové pro každý živý organismus. Proto je pro přesnější pochopení jejich funkce a chování důležitý jejich identifikace a hodnocení v biologickém materiálu. Tato diplomová práce tedy představuje přehled o způsobech hodnocení katecholaminů a jejich metabolitů v biologickém materiálu metodami používanými ve farmaceutické analýze, zejména HPLC. První kapitoly podávají teoretické poznatky o metabolismu tyrosinu a jeho metabolitů, o úpravě vzorku před analýzou a informace o přístrojích pro HPLC, CE, GC a hlavních detektorech používaných při analýze těchto sloučenin. V literárním přehledu jsou uvedeny tabulky týkající se různých metod přípravy vzorků, podrobnosti o HPLC podmínkách a nakonec souhrn všech analytických metod studovaných v této diplomové práci. Do tabulek byly zahrnuty články vybrané z mnoha dalších, poskytující nejlepší výsledky, a tedy považované za nejvhodnější. Většina těchto...
|
|
|
Molecular mechanism of DNA regulatory segment recognition by MADS box family transcription factors
Profantová, Barbora ; Štěpánek, Josef (vedoucí práce) ; Jelínek, Otakar (oponent) ; Manfait, Michel (oponent)
Disertační práce se zabývá fyzikálně-chemickými vlastnostmi vazebné domény MADS box transkripčních faktorů, významnými pro tvorbu komplexů s regulačním segmentem DNA obsahujícím CArG box. Studium probíhalo i na modelových oligopeptidech, vybraných kratších segmentech MADS boxu a jejich analozích s bodovou mutací. Byla využitá široká škála spektroskopických technik, jmenovitě absorpční, fluorescenční a Ramanova spektroskopie a spektroskopie cirkulárního dichroismu. Ke zpracování dat byly použity pokročilé postupy včetně multivariačních metod. Tři tyrosiny MADS boxu, nacházející se v okolí aminokyselin s různým nábojem a hydrofobicitou, byly využity jako vnitřní spektroskopické sondy. Výsledkem práce jsou charakteristiky strukturního uspořádání, flexibility a acidobasických rovnováh MADS boxu a jeho vybraných segmentů.
|
|
|
Biogenní aminy v pivu
Zima, Matěj ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Braný, Pavel (oponent)
Jedním z nejoblíbenějších a nejkonzumovanějších alkoholických nápojů je pivo. V České Republice má jeho výroba mnoha letou tradici a je naším významným vývozním artiklem. Kromě piva vyvážíme do světa i jednu jeho výrobní surovinu. Chmel, konkrétně žatecký poloraný červeňák je typickou přísadou při výrobě spodně kvašeného piva plzeňského typu, které nás proslavilo ve světě.
Pivo je složitý nápoj a jeho výroba není, ač se to na první pohled může zdát, jednoduchý proces. Na výrobu piva je třeba, kromě vhodných surovin, i technologické vybavení a především znalosti.
Samotný postup výroby se skládá z mletí sladu, jeho míchání s vodou, dále procesu rmutování, kdy dochází ke zkrácení polysacharidických řetězců působením enzymů sladu. Získaný produkt se nazývá sladina a je dále vařen spolu s chmelem. Tento proces je označován jako chmelovar. Během chmelovaru přechází do díla (tak je směs surovin a vody po celou dobu výroby obecně označována) hořké látky, konkrétně alfa-hořké kyseliny a beta-hořké kyseliny.
Získaný produkt nazýváme mladinou. Po zakvašení mladiny přichází fáze hlavního kvašení a dokvašování. Během této fáze se tvoří dvě zásadní složky piva a to je alkohol a oxid uhličitý. V českých zemích je tradiční spodní kvašení, během něhož kvasnice klesají ke dnu nádoby.
Biogenní aminy jsou jednou z mnoha složek piva. Nenachází se však pouze v pivu, ale téměř ve všech základních potravinách. Najdeme je v masu, rybách, zelenině, i ovoci a to v různých koncentracích. Jejich produkce je často spojena s procesem fermentace.
Co se obsahu biogenních aminů v pivu týče, z výzkumů je zřejmé, že část z nich se do něj dostává z původních surovin. Další část vzniká během procesu fermentace. V pivu objevený tyramin a histamin (kromě jiných), může mít vážný vliv na zdravotní stav člověka. Při konzumaci většího množství takového piva, ale i jiných potravin, které obsahují hodně těchto biogenních aminů, může docházet k ovlivnění oběhového systému, dýchání, rudnutí obličeje a v extrémních případech krvácení do mozku. Intoxikace histaminem se často projevuje jako otrava z jídla, nebo alergická reakce.
|
|
| |
host ::
RSS.